Dílo

ENZYMY ZRCADLO MAKEŠOVY UMĚLECKÉ VIZE

Katalyzátor života
Život se točí okolo dvou makromolekulových
systémů. Jeden z nich je katalytický, tvoři ho
proteiny, představují ho enzymy. Druhý je
informační a tvoři ho nukleové kyseliny.
Prof. Josef Charvát

Druh „kinetiky“ neboli pohybu, který Makeš zvolil vyjádřit v zářivých barvách je něco úplně nového. Makešovo uměni je důsledkem jeho celoživotní vědecké práce s obrazy a jinými uměleckými objekty. Objevil neinvazivní, enzymatický způsob odstranění přemaleb a škodlivých plísní. Aplikoval tuto technologii pro zdokonalené kinetické studie enzymatických štěpení složitých substrátů izolovaných z uměleckých předmětů hlavně obrazů. Jeho bádání v komplexních procesech enzymatické kinetiky, delikátní rovnováhy mezi molecules mirabilis života, je fascinující cesta.

On nalezl vlastní obraznou řeč. Kinetika různých molekul s jejími sffinitami a repelencí nás inspiruji cítit pulz v barvách i formách. Sila Makešova uměleckého talentu je vyjádřena úplnou saturací jak barev, tak i jeho jedinečnou schopností symbolizovat pohyb v mnohonásobných směrech. Modrý ton nekonečného prostoru, zelený chlorofil sluneční energie, pulzující červen krve a květu, třpytné barvy kovu. Od nejhlubší podstaty stvoření v mikrokosmu do přitažlivosti a závrati nejvzdálenějšího makrokosmu, očarovaní pohybem molekul, to jsou asociace podnícené Makešovými obrazy.

Vidíme něco úplně nového očima vědce, který je též umělcem. Jeho oblast má své vlastní místo, stoletími uznávané jako science konst.

Sten G. Linberg, PhD
Bibliotekarie, Kungliga biblioteket
Forskare

FRANTIŠEK MAKEŠ MALÍŘ A VĚDEC

Od samých počátku tvorby Františka Makeše během 60. let prokazuje jeho malířské dílo jasné a pevné úsilí po uchopení, přetavení a reintegraci všech rozmanitých složek jeho inspirace.

Od té doby jeho díla trvale představují jednotu provedení s estetickým a filozofickým sdělením. Ve snaze dobrat se věrného a adekvátního vyjádření svých výtvarných představ pokračoval po absolutoriu malby na AVU v Praze ve studiu restaurování.

František Makeš vždy považoval viděné za prvotní poselství přírody. Hledání zjevného smyslu přírodních tvarů vedlo malíře k intenzivnímu přírodovědeckému studiu. Na universite v Göteborgu tak nabyl další kvalifikaci, tentokrát v oblasti ryze vědecké. Přírodovědecké poznáni jemu pomohlo osvobodit se od zátěže tradice, závislosti na konvencích a stereotypech. Toto jsou hlavní zdroje a vývojové směry mnohostranné osobnosti Františka Makeše malíře, přírodovědce a restaurátora.

V každém ze tří jmenovaných oborů je jeho působení výrazné a rozlehlé. A výsledky dosažené by stačily přinést mu uznáni a uspokojení. Makešova ojedinělost spočívá v jejich vzájemném souladném působení a koordinovaném postupu. V naši době v tomto fenoménu můžeme právem spatřovat jeden z nejodvážnějších a nanejvýš závažných pokusů překonat schizmatický stav, panující v současném civilizačním prostředí mezi uměním a vědou, exaktním a spirituálním.

Již první samostatná výstava autorova v roce 1966 prokázala plně šíři a hloubku tvůrčího ducha autorova. Třicet dvě vystavená díla zřetelně ohlásila nástup nové osobnosti současného českého malířství. Makeš se projevil jako malíř rovnovážně dělící svou pozornost a ovládající krajinu, zátiší a figuru. Předvedl překvapující perfekcionalismus výrazu i přednesu, vystoupil jako osobnost hluboce spirituální, cílevědomě vyjádřit své myšlenky a pocity naplno a zřetelně. Jeho obrazy jasně a pevně vybudované a provedené s jasnou precizností byly přitom neseny široce pojatou komunikací výtvarnou i filozofickou. A na tom setrval beze změn po cela desetiletí- neustál rozvažovat nad svými pocity a prožívat své poznatky.

František Makeš žije ve Švédsku. Pochopitelně na něj zapůsobily nové prožitky a zkušenosti . Nová skutečnost ho inspirovala a odrážela v jeho tvorbě, ale dělo se tak konsekventně v rámci řádu jeho tvůrčího procesu. Napovrch se zdá František Makeš vystupovat převážně jako restaurátor a biolog, avšak nikdy se nevzdal svých štětců, jeho tvorba pokračovala ve smyslu hluboké koncentrace a vysoké náročnosti provedení.
Pozorovaní vědce tu tlumočí malíř. Jeho obrazy zvou k tomu, abychom toto skryté dynamické dění probíhající v čase poznávali a obdivovali ve sdělení výtvarném, setrvalém a dvojrozměrném. Zákony přírody a uměni platily v přímé a pevné jednotě ve všech civilizacích minulosti. Dílo Františka Makeše představuje prožité a přesvědčené úsilí po obnovení oné jednoty, která se v důsledku divergujících proudů poznání během uplynulých dvou staletí postupně vytrácela.

Jiří Burian
Historik umění